Po otci náměsíčná, po matce pintlich
U babicky se pase bazant kralovsky.
Je se mnou nuda, říká fotr, a vlastně má pravdu. Spím, spím, jím, před půlnocí se pak vždycky snažím rozkoukat - zaostřím už na čtyřicet centimetrů.
A vidím to. Mámě už úplně zmizelo břicho. Zato já: Ta pije snad až moc, řekl včera doktor, na váze čtyři kila dvacet.
A vidím to.
Otec chodí třetí den ve stejném, červeném triku, jinak hlavně škrábe a smrdí.
Matka ne, ta je pintlich. Jen ráno vstane, už utírá med - co dělá všude na podlaze med? Předpokládám, že fotr nakládal kuře. Může být hůře.
Sub speciae aeternitatis mi ani moc nevadí, že zatímco máti smýčí, leští, rovná, pere, nakupuje, a k tomu si pouští uklidňujícího Richarda Müllera, on mi jako mantru zpívá chorál: Jdem na fotbal, do Vršovic, jdeme se zase jednou po-ko-chat...
A pořád těma kamelkama smrdí, všímá si toho i máma, uvažuješ aspoň o tom, že bys skončil?, ptá se ho a lehne mezi, aby mě chránila, jenomže on jako by neslyšel: Stejně už se nikdy nevrátí ta euforie z pátýho roku, plácá nesmysly, kdy jsme zkrachovali. Tehdy jsem byl na svý barvy hrdej, dnes jsem zas už vyplašeně zdrženlivej.
Zakroužím si pěstí u spánku, ale znovu - ani tohle příliš nevadí.
Zatímco po matce budu hezká v sinusoidách - neboli do šestnácti nic extra, pak krása, někdy mezi třiceti a pětatřiceti průměr, ale pak ještě větší krása, zatímco po matce budu mít vůli, řidičák v osmnácti a šaty ve skříni, fotrovejch genů se hrozím.
Že je línej, že chodí do práce v teplákách, že se ožírá, to matka jakžtakž vyrovná a možná to je dobře, samý jedničky a pochvaly mít nepotřebuju. Ale náměsíčnosti, tý se bojím.
Fotr je náměsíčnej.
A ten jeho, ten byl taky. Můj děda Lubomír zemřel roku osmdesát tři. Stěhováci ho vezli Avií pro novou skříň, usnuli, pokáceli topol, ale děda ještě deset dnů žil, mluvil, zajímal se.
Jenomže pak přišel úplněk, a on se tolik vzepjal na lůžku, že zraněné tělo nevydrželo.
Ten můj už ani nepotřebuje úplněk, to ještě nevím, co je, to jsem ještě neviděla, to za mě ještě nebylo. Ale zase už za mě začalo jaro, o čtyři dny dřív než mělo. Vonělo vzdáleným táborákem, cítili jste? Vzdáleným dálkou, vzdáleným časem; ale ne moc.
Povídám, ten můj úplněk nepotřebuje - už dvakrát jsme ho v noci budily u televize, usnuls tu nemytej, v pantoflích!
A dvakrát to samé: Vstal, jako by byl vzhůru, ale šermoval proti nám rukama a mluvil snad břichem, ačkoli nahlas: Holky, proč se mě pořád ptáte na to, jestli pojedeme večer nebo ráno?! Proč se mě na to furt ptáte?, vrčel.
A tak jsme zas raději šly, protože my dvě se nikam nechystáme ráno ani večer.
To až v sobotu.
Poprvé za mojí babičkou do Krče, na pustou zahradu, kde se pase bažant královský. Za babičkou - a taky za dědou. Když umřel Lubomír, našla si Jožu; ten není náměsíčnej, takže jsou spolu.
Apolena Poláčková
Konec ticha za Denise Vereckého
Už jste si dočetli předchozí Denisovy texty? Dobře, tak teď zas chvilku já, holubice, které vandrák Denis házel suchý rohlíky. Předně - Halina Pawlowská je zralá na penzi...
Apolena Poláčková
Až se vrátím, ať jsme aspoň osmí
"Poslední dny, spíš týdny, vlastně měsíce jsem mentálně oslabený." (Denis "Uroburos" Verecký, 20. března 2009)
Apolena Poláčková
Šestinedělí plné jobovek
Narodila jsem se na den přesně před šesti týdny. Vážím pět a půl kila, doktor říká, že se mám mírnit: Radši si dej občas namísto mlíka dvě lžičky čaje, Apoleno... Nevejdu se už do necek a vůbec - život je jobovek plný.
Apolena Poláčková
Dekadentní vyjížďka na Bohemku
Nejhorší bývají rána: Život je jen, náhoda, plácá mi otec rytmus do plenky, až přestávám škytat, jednou jsi dole, jednou nahoře, a matka nemůže halekání vydržet, tak řekne, přestaň už s tím Osvobozeným divadlem, a fotr, jako byste ho neznali, fotr se roztřese, otevře okno a začne zpívat po vyprázdněné Sokolovské až ke Karlínu cosi o zlatejch rybkách nad mrakama; kouknu se na nedělní mraky velikonoční, je věru krásně, jenom ti pejskaři v Podvinném mlýně moc nechápou.
Apolena Poláčková
Bobek: Odvrácená strana prvního měsíce
Na břehu Rokytky máme dvě místnosti, tenounké zdi. Fotr mě vpodvečer probudí řikotem, že koupil novýho Pavla Bobka, taky ho hned pouští, a my si s matkou zacpáváme uši, vždyť to je muzika jak pro primasky u kamen, a fotr špatně skrývá, že ho mrzíme, naschvál tuhle čundrkántry zesiluje, bezohledně si notuje I Walk the Line - vzdechem poprosím mámu, aby je vypnula.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Co v EU prosadili čeští europoslanci? Nabíječky i Erasmus, připomínají se
Premium V Bruselu a Štrasburku proběhlo v týdnu velké loučení. Ve stávajícím složení se totiž europoslanci...
Děti na Haiti cestou do školy překračují mrtvoly. Misie z USA líčí praktiky gangů
Premium Od spolupracovnice MF DNES v USA Co mi vyprávěli po telefonu známí z Haiti, k nimž tam jezdím: školy a obchody se řídí podle toho,...
Zastřelili ho, pomočili a pověsili. Jak vznikla fotka mrtvého Mussoliniho
Seriál Doufal, že uteče a i s milenkou dožije v bezpečí. To by se však víc než dvě dekády nesměl chlubit...
Hamás zveřejnil video Američana a Izraelce unesených v říjnu loňského roku
Palestinské hnutí Hamás v sobotu zveřejnilo video zachycující dva z rukojmích, které uneslo při...
Pozemek 1037 m2 (č.8) Bořenovice u Holešova
Bořenovice, okres Kroměříž
2 694 380 Kč
- Počet článků 14
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3179x